V září 2023 jsme otevřeli komunitní školu malotřídního typu, zatím jen jednu třídu pro 1.-2. ročník. První školní rok probíhá formou komunitního vzdělávání v budově Sokola v Dobroměřicích. Aktuálně máme zažádáno o zapsání Dobroškoly do rejstříku MŠMT a čekáme na vyjádření.

Maximální kapacita Dobroškoly činí 57 žáků od 1. do 9. třídy, což umožňuje vytvoření věkově heterogenních tříd rozdělených do tří trojročí. Škola se vyniká svým inovativním přístupem ke vzdělávání žáků, který zahrnuje Hejného metodu matematiky, genetickou metodu čtení, projektovou výuku, badatelskou výuku v přírodním prostředí  a formativní hodnocení.

Zvláštní důraz je kladen na environmentální problematiku a učení venku. Škola věnuje pozornost tomu, aby žáci měli přímý kontakt s přírodou a okolním světem. To zahrnuje výlety do přírody, badatelské aktivity v exteriérech. Tím se nejen rozvíjejí dovednosti spojené s udržitelností a ochranou životního prostředí, ale také se žáci učí vnímat a chápat komplexní vztahy mezi lidmi a přírodou.

Navíc je škola aktivně zapojena do využívání moderních technologií, včetně umělé inteligence (AI) a informačních technologií (IT) ve výuce. To pomáhá žákům rozvíjet dovednosti potřebné v dnešní digitální době. Všechny tyto prvky výuky jsou zasazeny do rodinného a podpůrného prostředí malotřídní školy, které podporuje individuální růst a osobnostní rozvoj každého žáka.

Vzdělávací koncepce

Hejného metoda

V Dobroškole se v matematice budeme opírat o metodu pana prof. Hejného. Tento netradiční způsob výuky matematiky jsme vybrali proto, že chceme, aby děti uměly nejen počítat, ale aby také logicky přemýšlely, uměly hledat různé způsoby řešení a měly možnost spolupracovat při dobírání se výsledku. Ale hlavním argumentem byla pro nás radost, kterou děti díky této metodě v matematice prožívají.

Genetická metoda čtení

V Dobroškole se budeme učit číst a psát pomocí genetické metody.

Základem tohoto typu výuky čtení a psaní je hláskování písmen a skládání slov po jednotlivých písmenkách. Děti se nejprve seznamují s velkými tiskacími písmeny a ta pak skládají rovnou do smysluplných slov. (Př. Slovo AUTO přečtou A-U-T-O a následně spojí do slova AUTO.)

Na samém počátku se vychází ze jmen žáků a jejich fotografií, děti se tak učí první písmeno svého jména i jména svých spolužáků. Žáci zapisují věty pomocí kresby, pak pomocí symbolů (užívají zkratky jmen, např. „M“ místo Míša), tj. velkými tiskacími písmeny. Ze symbolů se tak stávají písmena (hlásky). Postupně žák zapisuje a čte pomocí kresby, symbolů a písmen. Kresby a symboly postupně vymizí a zůstává hláskové písmo, tj. velká tiskací abeceda. Díky tomuto postupu se doba, kdy žáci začnou číst plynule a s porozuměním, podstatně zkracuje, celou tiskací abecedu se dítě naučí během prvního půl roku.

Zhruba v pololetí se objeví malá tiskací abeceda. A protože je v této metodě prodlouženo období procvičování jemné motoriky skoro na celý půlrok, posouvá se nácvik psacích písmen většinou až do doby, kdy už děti nemají problém s tiskacími tvary.

Ukázky z učebnic, které budeme při výuce využívat, najdete např. zde:

Učení venku

Učení venku děti baví a přináší mnoho nových smyslových podnětů, což zvyšuje zájem o učení, naopak snižuje míru stresu, úzkostí a agresivity. Výuka probíhající ve skutečném světě přináší pocit smysluplnosti a uspokojení. To co si dítě zažije venku všemi svými smysly, si lépe pamatuje. Také si tak zlepšuje pozornost a soustředění. Je logické, že častý pobyt venku je prospěšný pro imunitní systém a celkovou zdatnost a obratnost. Většina dětí zvládá i nepřízeň počasí mnohem snadněji, než se dospělému může na první pohled zdát. Navíc díky společně prožitému času ve volném prostoru se utvrzuje vztah mezi dítětem a pedagogem a zároveň děti automaticky vybízí ke spolupráci.